Já jsem generace dětí. A pro mě to smysl má. Nějak to pomáhá si uvědomit, co jsou opravdový problémy. Že malej Had donesl kouli z češtiny, další má ještě dudlík, či nechodí na hrnec nebo nejí jabka, to jsou prkotiny. Život je něco jinýho a dobrej rodič se nepozná na namazanejch/nenamazanejch svačinách. A taky že ti naši rodiče, kteří dnes třeba chlastaj, jsou nemocný, nefungujou jako báby a dědci, též měli idály a radost z mimin. Že tu rodičovskou lásku DOVOPRAVDICKOU jsme neobjevili až my.