Marcela je hodně jednoduchá. Její syn měl velké problémy a to v době, kdy měla ještě dceru v pubertě!, možná po nějakém zneužívání, to nevíme, byla na to sama. A bylo to v době, kdy poruchy a individuální přístup "byl předmětem vášnivých debat v anarchistických kroužcích", jak praví Cimrman. Takže si myslím, že se v tom dost plácala. Člověk s jiným intelektem by to možná zvládl lépe, obcházel by psychology, probíral by to s lidmi své úrovně a k nějakým užitečným informacím by přišel. Ale já myslím, že ona na to prostě neměla.