Leží mi ty příběhy dlouho v hlavě. Na protagonisty se zlobím, některými pohrdám, jiným se směju, dalších je mi líto a tak dál...Na druhou stranu mě nutí ke zdrženlivosti ke komentářům fakt, že tito vůbec otevřeli široké veřejnosti to nejintimnější, co mohli. Přijde mi to trochu nefér. Obdivuju je, protože si myslím, že takové zpovědi mohou mít pro mnoho lidí větší hodnotu, než jen jako sociální sonda.
Když pak čtu diskuze pod jednotlivými díly co teď na ČT běží, říkám si: Jaké komentáře by tam asi lidé napsali, kdyby byl ten dokument o nás, o mém manželství? O našich dětech, práci, cestě? Jaký dojem bychom zanechali v očích druhých, pasivních pozorovatelů? Myslím si, že bychom z toho zrovna pěkně nevyšli. Skromně si představuji, že bych si zachovala snad o kousek více cti, než můj muž. Ale asi nic moc pěknýho. Co vy? Co by tam stálo o vás?