Přidat odpověď
Dari79, ono i v pripade te rakoviny plic u kuraku je to hodne osemetne. Mela jsem tatinka, nejbajecnejsiho, nejferovejsiho a nejcestnejsiho cloveka na svete, jehoz jediny hrich, bylo ono koureni. A pak mu to vycti, ze mu to patri, ze si za to muze sam! Cloveku, ktereho vubec neznas! Fakt si to zaslouzi?
Kdyz uz se tata dozvedel, ze ma karcinom, sla jsem s nim na konzultaci na plicni. Ocekavali jsme, ze se trochu dozvime, co je to za typ nadoru, jake jsou moznosti lecby, jaka budou nasedovat vysetreni a kde. Prisli jsme do ordinace k totalne nepripravene lekarce, ktera tatu pred tim nejenomze nevidela, ale ani si neprecetla dokumentaci a nevedela, co pacient vi a co ne. Kdyz si to tam pred nami zbezne nastudovala, zacala velmi obecne vykladat neco o tom, ze "mate v plicich nejake rakovinove bunky". To uz jsme nervozne poposedavali, nebot bylo jasne, ze nejsme prave u nejkompetentnejsi osoby a zacali jsme (slusne!) klast konkretni dotazy. Na to doktorka nebyla pripravena, neumela odpovidat, uplne jsme ji vykolejili, takze na tatu, o kterem si jeste pred chvili ani nebyla jista, zda zna vubec uz vi o sve zavazne diagnoze, rvat, ze co jako chce, vzdyt je prece silny kurak, takze si za to muze sam! Dokazes si predstavit, jaka sprcha to je, kdyz ty tam jdes s tim, ze mas smrtelnou diagnozu a spolehas na to, ze se alespon neco dozvis, idealne neco, co ti pomuze. Krava jedna blba! Uplne mi to zvedlo tlak, jen jsem na ni znova pomyslela.
Předchozí