Chápu, ale fakt jsem čekala cokoliv, urodynamické vyšetření, rektoskopii (zažila jsem), ale tahle asociace už je fakt poněkud mimózní. Kdyby šlo o skutečnou fobii (např. z udušení), šlo by něco dělat, ale takhle? Obávám se, že s nějakým jednorázovým sedativem (benzodiazepinem) to nebude ono, protože ty mimo jiné uvolňují svaly a působí na dechové centrum a spirometrická křivka by byla zkreslená.

Jediné, co mne napadá, využít něco, co se dělá jako alternativa u malých dětí či jiných pacientů, kteří nejsou schopni cíleně nádechu a výdechu na pokyn. Nejsa plicařem, nevím už, jak se to jmenuje. Otázka je, jestli to fakt kvůli jednomu (slovy jednomu) fouknutí stojí za to, a jestli je spirometrie nakonec tak nezbytná.