Bouřko, já jsem se to učila vlastně taky takhle...nikdy jsem se neučila vařit nějak cíleně, prostě jsme se toho doma účastnili všichni, tak člověk ledacos okoukal, odposlechl, něco mu v paměti zůstalo...něco od mojí babičky, když jsem za ní jezdila na návštěvu a něco jsme si spolu dělaly dobrého....když jsem pak vařila sama, tak když jsem si nebyla jistá, tak jsem koukla do kuchařky (máme takovou tu základní, kde je většina těch běžných jídel...)...a pak prostě metodou pokus omyl...nepovažuju se za nějakou extra kuchařku, moc mě to ani nebaví, ale když je potřeba, tak ledacos uvařím, upeču, vymyslím...ale u nás vaří častěji manžel, on k tomu má tak nějak blíž...takže on z větší části nakupuje a vaří, já zase uklízím, peru a starám se o ty ostatní věci...občas si to v případě potřeby prohodíme, ale z větší části to máme rozdělené takhle...