myslím, že dříve neinforovaní rodiče a okolí a necitlivý mohli vrobit citlivějším dvojčatům nebo dvojčeti trauma. Řekla bych, že paní ho měla, protože je přeci dost neempatické mamince maličkých dvojčátek toto vykládat. Takže nebagatelizovala bych její problém, ale myslím, že Kampiným dětem něco podobného nehrozí. Je jiná doba, má informace...
Jinak z pohledu mých dvojčat si nemyslím, že je to pro ně výhoda, ale spíše nevýhoda... psycholožka mi také říkala, že procentuelně u ní problémy z dětství řeší víc dvojčata než nedvojčata, takže asi tam na nějaký problém je zaděláno snáz.
Záleží asi hodně na povaze dvojčat, jak jim sedne, že jsou dvojčata a jak si sednou ti dva. Např. jeden můj syn si tak sedne se svým bratrancem, že kdyby byla dvojčata, tak si určitě tuhle skutečnost lebedí jak v dětství, tak v dospělosti. Bohužel moje skutečná dvojčata jsou povahově i osobnostně tak rozdílní, že si moc nesednou, bohužel.
Výhody vidím hlavně v tom, že oba ujedou podobnou trasu na kolech na lyžích, na vodě.... věkově je zajímá totéž: knížky filmy... nemají stejný vkus, ale baví je přibližně stejné věci. Problém je ponorka. Samozřejě jsme je směřovali k různým kroužkům atd. hledáme si čas je oddělit, ale v praxi se různé kroužky povedli jen zčásti a čas je oddělovat toho bohužel není také dost.