Ahoj všichni. Upřesním:
v domě s matkou nebydlím, mám svoje vlastní bydlení vyřešeno.
Dům má dva byty, každý v jiném patře.
V domě bydlí 50 let moje matka - s otcem jako manželé ,dokud žil, bydleli v jednom z bytů.
Jedná se o dědictví, jsme dvě dědičky - každá zdědí polovinu domu. V domě bydleli moji rodiče, otec zemřel - dům byl výlučně jeho - nespadá pod SJM.
Nemám malé děti, naopak - matka je stará a nemocná ( i psychicky), dosud jsem se o vše starala já, je zvyklá, že celý život za ni někdo něco vyřizoval - ro.
Matka má úspory v řádu stovek tisíc Kč - já nemám. I proto má asi pocit, že chce o všem rozhodovat a jako důchodkyně v domácnosti má hodně času přemýšlet o tom, jak se mít dobře a nemít starosti. Když po mně něco chce, umí být vstřícná a milá. V opačném případě hodně zlá - bez zjevné příčiny. Určitě v tom hraje roli i počínající demence.

Vzhledem k chování mojí matky ke mně - došla mně trpělivost, vztahy se kazí a to hodně. Nedá se s ní na ničem dohodnout. Co platí jeden den, je za týden úplně jinak.
Vím že spoluvlastnictví nemovitosti bývá hodně problémové. Proto jsem vznesla dotaz, zda máte někdo zkušenost o ošetření takového stavu smlouvou přes právníka - dohodou o užívání společné nemovitosti (matka ve svém stávajícím bytě, já budu užívat druhý - prázný - byt). Společné prostory budeme řešit společně.