Hlavní podmínkou je podle mě dostatečně vysoký strop. Pak není ani nahoře prostor stísněný a vzduch vydýchaný. Naši kluci už jsou velcí (12 a 17 let) a mají společný pokoj. Nejlepší řešení bylo vysoké spaní pro oba (máme Domestos) asi od 5ti let jejich věku (pro druhého jsme dokupovali, když dorostl...bráchovi vysokou postel tak trochu záviděl
![:-)](/g/s/0.gif)
). Mají šikmý žebřík, takže lezení nahoru je pohodlné, dá se i bez pomoci rukou. Nahoře má každý svoje soukromí, takové své doupě
![:-)](/g/s/0.gif)
:poličku na knížky, lampičku, vyvedenou zásuvku na nabíjení mobilu...rádi si tam lenoší a čtou i přes den. Dole jsme tak získali prostor pro každého z nich na regál (dříve na hračky, nyní na knížky a deskovky) a na dlouhý pracovní stůl, v části pod oknem psací stůl, v části pod palandou má každý svůj počítač. Mladší má nad postelí ještě látkový "tunel", chodí spát dřív než brácha, tak aby ho nerušila jeho lampička. Nemusejí zastýlat a návštěvy jim nesedají na postel (na to jsem dost alergická...) Myslím, že to je skvělý kompromis, když nemůže mít každý svůj pokoj.