Cimbur,

ale to je těžký.

Já to chápu a taky by mě to naštvalo, ale z pohledu toho zaměstnavatele by to možná bylo - dali jsme jí jen, kolik si řekla, ona si řekla málo? hurá, tak jí to asi stačí, byli bychom blbí, abychom jí dali víc.

Já to beru ze svýho úhlu pohledu (kterej je jinej než u zaměstnance, to uznávám), kdy se můžu jen dohadovat, kolik za stejnou práci dostávají ostatní, a záleží čistě jen na mých vyjednávacích schopnostech a peněžence zákazníka, kolik si dokážu uhádat. Někdy to jde víc, někdy míň, ale pokud to je "pod mou laťku", tak takovou práci prostě nevezmu.

Kdyby bylo ale práce málo, tak bych musela pouvažovat o snížení tý laťky a dělat za míň.

Takže pokud bych někomu kejvla na nějakou cenu a pak bych zjistila, že kolegové dělaj to samý za dvojnásobek, tak bych musela akorát tak zanadávat sama na sebe a příštímu klientovi si říct taky dvojnásobek (a pak by se vidělo, jestli mě chce i za ty prachy, což znamená, že jsem srovnatelně dobrá nebo lepší než ti kolegové, případně oni už jsou u něho zajetí a on se na ně může spolehnout, kdežto mě nezná, a nebo jestli mi je není ochoten dát - a pak bych musela uvažovat napřed o tom, jestli není problém někde na mé straně, a až potom o diskriminaci - o kterou by se mohlo jednat taky, ale ne vždycky)