Dceřina kamarádka studuje na VŠ v Praze. Na volby přijela domů, volila Zemana. Vyčítala si, že se ke své volbě nedokázala přiznat. Profesoři mluvili o tom, že je správné volit Drahoše. Všichni spolužáci řekli, že budou volit Drahoše. O Zemanových voličích řekli to, co tady zaznělo mnohokrát v diskuzích. Spolužáci se jí opakovaně ptali, jestli půjde volit a koho bude volit. Nakonec neustála být sama proti všem a zalhala jim, že taky bude volit Drahoše. Dost jí to mrzí. Zažili jste něco podobného, že jste vlezli do jiné sociální bubliny a měli jste problém se vůbec ke své volbě přiznat? A co byste radili vaší dceři - je správné si za svým názorem stát za každou cenu, protože ti, kteří vás za něj odvrhnou prostě stejně za nic nestojí, nebo dát přednost vlastnímu duševnímu zdraví a splynout s kolektivem, pokud ho nemůžete, ať už z pracovních či studijních důvodů, jednoduše opustit?