Zažil jsem už debatu, která se ve zkratce vyvýjela následovně:

A: Náš Pepíček je úžasně empatický, ve škole mají postiženého spolužáka a on se k němu chová moc hezky, jako kdyby byl úplně zdravý...

B: No naše Mařenka má také ve třídě postiženou holčičku a normálně se spolu kamarádí.

A: A nemáš strach, že má Mařenka problémy se sebevědomím, že si hledá postižené kamarády?

Úplně jsem nevěděl, jestli se tomu smát, nebo být naštvaný, ale o "A" si od té doby myslím své.