Dorazily jsme s dcerou domů v šest hodin po jejím tréninku, syn měl původně dojet ze svého až po sedmé (nakonec tam nebyl, volal, že ho spolužačka "bodla tužkou" a strašně ho bolí ruka, ale šlo evidentně o "zápal kosti od lenosti").
Takže jsem neplánovala nic mimořádného, měla jsem jen malinké dárečky (mini plyšák pro dceru, "retro" čtyřbarevná propiska pro syn). K večeři měli pizzu z mrazáku, kterou ovšem mají moc rádi, je vzácná A když dcera, milující oslavu čehokoliv, nanosila na stůl skleničky na nožičce na přípitek, nachystala jsem jim tedy po té pizze ještě zmrzlinu se šlehačkou a borůvkami (vše bylo doma).
A teď děti šťastně čučí na déčko a všichni jsme spokojení, že máme před sebou 4 volna (děti mají zítra ředitelské volno a já dovolenou)