Naše "ubohé děti" začaly chodit do kina až s družinou (do malého kina, za 60-70 Kč). Staršímu synovi jsme existenci něčeho takového do té doby úspěšně tajili(stejně jako třeba existenci matějské pouti ;-)) Nás to totiž s manželem nebaví, chodit tam s nimi na ty dětské filmy (ale v létě jsem je vzala na Po strništi bos, které jsem vidět chtěla), kdežto někteří rodiče jdou rádi - to vidím jako dost rozdíl ;-) Teď už chodí prostě s kamarády (koupím lístky, strčím do sálu a pak vyzvednu nebo dorazí sami, podle toho, kde jsou). Na konci školního roku jeli dokonce už "s partou" (spolužáci staršího syna) na Anděla do kina a do McD loni po vysvědčení na konci roku - to byl "nejvíc nelepší zážitek" ;-)