Nejzásadnější okamžiky odloučení-osamostatnění mám asi teď. Syn -dospělák, má už řidičák a já jen slyším jedeme s klukama tam a tam. To,že mají na řidičáku ještě sotva oschlé razítko je neodradí před cestou do UK, Německa, Švýcarska atd. Neříám nic jiného,než dejte na sebe pozor a užijte si to,ale uvnitř se bojím. Je,ale dospělák,takže můžu akorát držet pusu. Naštěstí vždy o sobě pravidelně dává vědět,tak vím,že jsou kluci v pořádku na místě.
No a dcera bude dospělá za rok. Za půl roku chce začít dělat řidičák,tak si to dám znovu.
Někdy bych na pár chvilek chtěla zase mít prcky. Ale jenom na chvilku. To,že s nimi už nemám práci je taky fajn pocit. :-D