No, mě šlo spíš o to, že jestli jsi se už předem plánovala brzo po porodu vrátit do ČR, bylo by bývalo lepší to zařídit před porodem...

Donutit je nemůžeš, můžeš trvat na správních lhůtách, příp. žalovat o nečinnost, případně "vyhrožovat", že když si kvůli jejich nedodržení lhůt budeš muset platit dražší pojištění, že to pak budeš požadovat jako náhradu škody... - ale je to samozřejmě boj s větrnými mlýny a naprd.

(ale dle mě se jednak mýlíš - že nemáš zdravotní pojišťovnu a jednak jsi dle mého názoru fakt mohla (a měla) porod své zdr. poj. ohlásit po porodu - pokud máš v ČR trvalý pobyt, tak podle mě máš pořád stejnou zdravotní pojišťovnu, jakou jsi měla, než jsi z ČR odjela, jen tam máš nahlášený dlouhodobý pobyt v cizině... - čili nahlaš jim návrat do ČR a do jaké skupiny plátců budeš patřit (nejspíš zpočátku OBZP). Jak budeš mít svoji kartičku, tak si tam dohlaš to dítě - oni ti ho prostě musí přijmout a plátcem pojistného za nezletilé dítě (občan ČR s trvalým bydlištěm v ČR je vždy ČR). Opravdu si nemyslím, že jako občan ČR s dítětem, které je také občan ČR, bys musela platit soukromé komerční pojištění jen proto, že úřadu trvá, než ti vydá rodný list... To fakt v žádném zákoně nic takového napsaného není.

Jinak na tvou otázku:

Jak se mohu bránit proti liknavosti či úplné nečinnosti úřadu?
Podle správního řádu je nedodržení lhůt nečinností úřadu. Proti nečinnosti je povinen zakročit nadřízený úřad (§ 80 SŘ), který se může pouze rozhodnout, jaký prostředek nápravy využije – zda přikáže podřízenému úřadu, aby vydal rozhodnutí, případně mu v odůvodněných případech prodlouží lhůtu k rozhodnutí, anebo zda věc svěří jinému podřízenému úřadu, případně rozhodne sám.

Taky je možná žaloba ke správnímu soudu na ochranu před nečinností úřadu...

OCHRANA PŘED NEČINNOSTÍ
§ 80

(1) Nevydá-li správní orgán rozhodnutí ve věci v zákonné lhůtě, nadřízený správní orgán učiní z moci úřední opatření proti nečinnosti, jakmile se o tom dozví.

(2) Opatření proti nečinnosti učiní nadřízený správní orgán i tehdy, nezahájí-li příslušný správní orgán řízení ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech odůvodňujících zahájení řízení z moci úřední.

(3) Opatření proti nečinnosti může nadřízený správní orgán učinit i v případě, kdy je z okolností zjevné, že věcně a místně příslušný správní orgán nedodrží lhůtu stanovenou pro vydání rozhodnutí o žádosti nebo zahájit řízení z moci úřední anebo v řízení řádně pokračovat. Po uplynutí lhůt pro vydání rozhodnutí může žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti podat účastník.

(4) Nadřízený správní orgán může

a) přikázat nečinnému správnímu orgánu, aby ve stanovené lhůtě učinil potřebná opatření ke zjednání nápravy nebo vydal rozhodnutí,

b) usnesením převzít věc a rozhodnout namísto nečinného správního orgánu,

c) usnesením pověřit jiný správní orgán ve svém správním obvodu vedením řízení, nebo

d) usnesením přiměřeně prodloužit zákonnou lhůtu pro vydání rozhodnutí, lze-li důvodně předpokládat, že správní orgán v prodloužené lhůtě vydá rozhodnutí ve věci, a je-li takový postup pro účastníky výhodnější; přitom přihlíží ke lhůtám uvedeným v § 71 odst. 3.

(5) Postup uvedený v odstavci 4 písm. b) a c) nelze použít vůči orgánům územních samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti.

(6) Usnesení podle odstavce 4 se oznamuje správním orgánům uvedeným v odstavci 4 písm. b) až d) a účastníkům uvedeným v § 27 odst. 1; ostatní účastníci se o něm vyrozumí veřejnou vyhláškou. Usnesení nadřízený správní orgán vydá i v případě, že žádosti účastníka podle odstavce 3 věty druhé nevyhoví; toto usnesení se oznamuje pouze tomuto účastníkovi; proti tomuto usnesení se nelze odvolat.