Kat, máš větší zkušenosti s cizími dětmi, možná jo. Pořád si ale myslím, že rodiče ví často víc a jejich přístup může být okolí nepochopitelný.
Hranice je rodičem pro tu situaci posunuta na nejzazší mez, ale okolí vnímá laxnost a netuší, že posunutí hranice o byť jen o kousek by byl za cenu scény jak z vymítače ďábla.

A je celkem pravidel, že "zdravé dítě" si ze stresu, nejšílenější chování dovolí v nejbezpečnějším prostředí, u matky.

Jsou děti vychovávané k bezohlednosti, bez respektu k okolí, ale nevidím jako jednoduché posoudit, který případ to je.

Máme za sebou slabý odvar toho, co v tomto směru zažívají jiní rodiče, naštěstí to byla jen předškolní fáze a týkalo se to spíš v náročnosti pro nás než pro okolí. Dnes je to boží dítě, spolehlivé, tolerantní, oblíbené v kolektivu. Zcitlivělo mě to a dávám si pozor, abych se neunáhlila ve svém úsudku, nejlépe si žádný nedělat.