Slovo "šprti" je v tom článku použito trochu nešťastně. Shodneme se asi na tom, že děti, kterým to přirozeně pálí a bez námahy dosahují ve škole výborných výsledků, nejdou ve valné většině studovat pedagogiku. Vyberou si medicínu, jadernou fyziku nebo třeba čínštinu.
Na pedagogickou většinou jdou snaživé holčičky, které samy ve škole patřily mezi oblíbenkyně socialistických učitelek (proto taky jde na pedagogiku tolik žen), které vždy měly všechny sešity obalené a pastelky ořezané. Jdou tam holky, které školu, s celým tím rakousko-uherských systémem milovaly. Holky, kterým nedělalo problém dodržovat pravidla a kterým vadilo, když Pepíček od vedle měl pastelky vysypané v aktovce - "to se řeeeeekneee".

Učitelky, které nejdříve vystudovaly obor svého zájmu a pak šly do školství jsou poněkud jiná kategorie.

Učitelky-bývalé snaživky pak mají ve výuce problém s kluky. Preferují zas a opět hodné holčičky svého typu.