Už samotný dotaz je značně pokřivený.

To, že jsou lidé ve vztahu rovnocenní partneři pro mě neznamená, že všichni dělají všechno. Skutečnost, že někdo na počátku dospělosti umí uvařit pouze čaj a párek přece automaticky nepředpokládá nějaká dvousměnná očekávání.

Jedna moje kamarádka je na toto velmi vyhraněná, přišlo mi to až úchylné, že z principu pro nikoho nic neudělá, že si všichni dělají všechno sami, i tu blbou snídaní si chystal každý extra, takže se 4 lidi vystřídali u linky, 4x otevřeli lednici, aby si vzali to samé.

Nechápu, jak jsme se dostali do doby, kdy lidi kalkulují, aby nedejbože pro někoho nehnuli prstem o trochu víc a vymezují se proti sobě v kdejaké ptákovině. Ale asi jsem vyrostla v divné rodině, kde lidi dělali co mohli pro sebe navzájem a pro svůj vlastní dobrý pocit.