Nedávno tu bylo téma, zda vychováváme ze svých synů samostatné muže a jako příklad tam bylo, jestli si umí uvařit a uklidit či co.

Dnes jsem si na to zase vzpomněla. Jsme na chalupě i s rodinou mé sestry. Neteř tam má svého přítele, kterého zřejmě vychovává nějaká uvědomělá rodinkářka. Očistil brambory, cibuli i česnek do česnačky a hezky po sobě uklidil. Skvělé. Jenomže byl potřeba proházet sníh a donést dřevo do krbu. Myslíte, že ho to napadlo? Kdepak, pěkně v teple loupal česnek a ségra prohazovala sama (jiný chlap tu momentálně není a já jsem nějaká marodná). Přišla dost zničená, sníh byl těžký, stejně jako ta krbová polena. To je tedy ten genderový ideál? Čím dál víc jsem pyšná na svého syna, který by prostě popadl to hrablo a šel by makat. Loupání česneku by ponechal nějaké ženské, dítěti nebo marodovi, gender negender.