"ideální svět je asi ten, kde se tohle neřeší a přesto jsou všchni OK a každý dělá, co umí bez toho, aby byla nějak posuzována důležitost (a hlavně genedrově) jeho práce"

jo, je to dřina, ale když se ti to povede a i své konzervativně smýšlející okolí přesvědčíš, že je to tak nejlepší, je to super...
za ty roky už i má tchyně pochopila, že není nic zlého na tom, že když jde muž otrhat jablka, já mu složím žebřík, že je naprosto v pořádku, že mi po jídle muž sebere talíř a odnese ho (a pak umyje a uklidí), že jsem to já, kdo jí vymění vložku v zámku, že já ji odvezu na nákup a muž mezitím vytře podlahu a zároveň já jsem ta, která uvaří a muž je ten, kdo nanosí tašky s nákupem do bytu...
zpočátku měl s tím problémy hlavně můj muž, protože se užíral tím, že "on by měl být chlap a dělat chlapské práce"... hrozně se mu ulevilo, když zjistil, jaká je to pohoda, když každý dělá to, co umí lépe a dokážeme se vzájemně zastoupit, je-li potřeba...