Ahoj Maargitt, nedočítala jsem úplně celou diskuzi, byli jsme teď pár dní pryč...ale máme to teď trochu podobně, sice nejsou problémy se školou a učením, ale jinak je náš za měsíc desetiletý občas na zabití...asi puberta, nebo nevím...na všechno odmlouvá, na všechno má tisíc odpovědí, co řeknu, že je bílé, tak on na to, že ne, že je to černé...když po něm člověk něco chce, tak to je řečí, případně každou chvíli poslouchám, že jsem na něj zlá, protože po něm něco chci, nebo mu něco nedovolím apod...občas se vzteká a nadává, občas brečí...už toho mám někdy fakt dost...hyperaktivní je teda taky dost, sice ne oficiálně, ale podle mě tam něco taky je...nevydrží pomalu chvíli v klidu, ani u jídla nedokáže sedět v klidu, ani u telky, to minimálně leze po opěradle sedačky, sedět u jídla v restauraci je pro něj utrpení, teď jsme jeli vlakem, něco přes dvě hodiny a taky to byl trochu očistec, nepomáhal mobil, ani křížovky, hry, kreslení, prostě nic, cesta tam byla ještě jakž takž, cesta zpátky dneska byla celkem děs a doma ještě horší...3 dny, co jsme byli pryč sami dva, byly super, užili jsme si to, ale asi nejspíš hlavně proto, že jsme si užívali volno a nikdo po něm nic nechtěl, žádnou práci, ani nic do školy, prostě nic... Jinak u vás mám trochu pocit, že je toho na ní svým způsobem moc, vzhledem k tomu, že má problémy s učením, asi ani doma není úplně ta pravá pohoda...u nás trochu pomáhá, když mu na bílou tabuli, kterou má asi od 5 let v obýváku, napíšu, co ten den je potřeba, aby udělal - do školy, nebo doma...a může si vybrat, kdy co udělá, ale večer to bude hotové....a zaregistrovala jsem v diskuzi něco s klavírem...co jí zkusit říct, že se ti zdá, že je toho na ní moc a že když jí tolik sil stojí učení, tak budete muset aspoň na nějakou dobu vypustit klavír? Prostě když je toho moc, tak stačí jeden koníček (kroužek) - má ještě to bruslení, jestli si dobře vzpomínám....