Libiku, jo. Naše drahuna se asi ve 4.třídě začala prezentovat jakože "rebel". Spíš to byla taková sranda. Ona si uvědomuje, že je oproti mnoha vrstevníkům jiná. No a když občas přijde s tím, že ti kamarádi atd, tak jí říkám, že holt to rebelství mívá i druhou stranu. Nebaví a nikdy ji nebavily holčičí věci, nesnáší Jistina Bobra, kterýho spolužačky milujou - přijde jí jako úplnej vůl. Dokáže si dávat věci do souvislosti, a na některý věci má dost zralý názory - pokud se jich bude držet i přes pubertu, bude mít vyhráno. Takže holky ji obecně považujou za krávu, kluci ji mají rádi, ale ven s ní úplně nepůjdou. A po kamarádské seanci potřebuje zase oddych třeba u knížky. Jako velkej problém u ní vidím zatím to, že zatím nemá cit pro takový ty společenský nuance, kdy je třeba trochu se kousnout a vzít toho kámoše i s těmi nedokonalostmi, který má. Ale zase na druhou stranu - nebude uznávat za kámoše kohokoliv. Nenechá se utáhnout na pozlátko, na hadry, na "prestiž".