Naši mě na mě přenesli

- čtení, matematické a jiné logické úlohy - hrátky (dělám dodnes)

- vodní turistiku a turistiku vůbec (tomu se již nevěnuji: do lodi jsem nesedla tak tři roky, ale zamlada to byla voda divoká a jezdili jsme fakt hodně, místo pěší turistiky běhám), táboření... no vlastně jsem se živila deset let jako pg. volného času dětí právě v oblasti turistiky

- "ježdění na hory" v jakékoli roční době (dělám a vyloženě potřebuji dodnes, pár desítek let jsem to rozvinula v horolezectví, ale dnes už nelezu, to definitivně umřelo s manželem)

- lyžování sjezdové a běžky (dnes snowboard a trochu běžky - spíš běhám i na sněhu pěšky)

- divadlo občas (dodnes) včetně ochotničení (dělala jsem nedlouho zamlada)

- užívání si kafíčka a vína (užívám si dodnes)

- sledování sportovních přenosů (dělám dodnes)

Jo a taky volejbal a plavání (obojí tak do 45 pravidelně, teď už ne, zatímco otec chodí hrát každý čtvrtek dodnes, a to letos chystá oslavu 80)

Sama jsem si díky dětem našla karate asi na 12 let, ale už nedělám.

Taky brouzdání na netu a kecání na fórech, to mi naši fakt nepředali