Ten pořad o levácích jsem také viděla a nad vyjádřenými vlastnostmi jsem se nestačila divit. Sama jsem levák. V první třídě se snažili domluvou moji matku přinutit k tomu, aby dala souhlas k přeučení na praváka. Naštěstí matka odmítla. Zato paní učitelka nám třem levákům ve třídě to dala patřičně pocítit, že jsme jiní a to přece nelze. Jako poslední jsme psali perem, všechno jsme museli napřed napsat na tabuli, protože bychom to všechno jinak zmastili. Byl to hrozný pocit ponížení. Otec se snažil domluvit pro mne vyjímku, abych mohla psát kuličkovým perem, ale bez výsledku (plnícím si levák všechno rozmaže). Nakonec pomohla paní doktorka a vyjímku mi zařídila. Musím se přiznat, že jsem všem pravákům hrozně záviděla a nechápala proč zrovna já musím být levák.Do druhé třídy jsem nastoupila jinde a paní učitelka si nemohla mne vynachválit, jak umím krasopisně psát. Asi záleží na přístupu pedagoga. Své dítě bych nikdy přeučit nenechala. Mého manžela bohužel přeučili a měl dlouho potíže se psaním a dodnes v řeči zadrhává a jeho písmo není k přečtení (umí psát oběma rukama, ale ani jednou pořádně).
Předchozí