Já nevím. Mně by to přišlo jako skvělý nápad, kdybych si ze svého dětství nepamatovala, jak to bylo na nic.

Pozemky byly úplně k ničemu, učitelka nás učila nějaké kecy o zákrslých stromech a tak, na zahradě jsme hlavně pleli, výpěstky jsem v životě neviděla.

V dílnách jsme si zkusili řezat pilkou a nic víc, řezat jsem uměla z domu.

Ve vaření jsme si psali poznámky o provozu domácnosti a recepty, které jsme další hodinu dělali. Za ten půl rok jsme vařili asi 3x a to vždy celá skupina jeden oběd, takže jsem stejně jen škrábala brambory, což jsem uměla z domu.

V šití jsme měli fanatičku do ručních pracích, prošla s námi vyšívání, pletení, háčkování i šití, asi 20 holek se dělilo o dva šicí stroje, kdybych to neznala z domu, tak je to taky k ničemu.

Nemám představu, jak takový předmět smysluplně realizovat ve školním prostředí se skupinou otrávené mládeže.