Pheob,

tak mi se snažíme cca rok a čvtrt a zatím nic (je mi 31). Navíc jsme v cizí zemi, kde se blbě domluvím a absolutně netuším, co tu jak probíhá - nehlůedě na to, že nevím, jak bych sháněla odborníky, se kterýma bych se dotrozuměla, už sehnat gynekoložku byl problém
Snažím se, aby mě to nesemlelo, snažím se řešit jiné věci, ale stejně mě to vždycky prvníd en MS dožene, asi i ta hormonální změna. Nicméně asi není jiná šance, než být pozitivní, nemyslet na to (vím, že se to těžko řekne) a prostě se snažit to vytěsnit. Jasně, že IVF je na dlouhé lokte včetně všech vyšetření, ale 30 ještě není tak hrozné. jestli chceš povzbudit, tak kamarádka teď bude rodit, po IVF (jinou šanci neměli), ve 34 letech.... Takže se nevzdávej naděje, ono se to povede

Ale fakt chápu jak se cítíš, pro mě je těžké leckdy vidět, jak někteří mí vrstevníci jedou druhé kolo a my stále nic.....