Sice to neni reakce na to, cos napsala, ale prilepim to sem.

On je rozdil v postoji. Prisla jsem sem jak receno "bez koruny", muze jsem potkala tady, rovnez bez koruny6. Cili jsme zacinali od niceho. Kdybychom zili tak, jak je "u nas zvykem" - nejdriv nasetrit, a pak... situace by dneska byla urcite velice rozdilna.

Pujcky v te dobe nebyly tak jednoduche od banky dostat. Ale potrebovali jsme auto =dostat se do "lepe placene" prace dal od domova. Na studie - pujcku na zivobyti. Bydleni =pujcku na domek. Proste co jsme potrebovali, na to jsme si pujcili, banka nam urcila vysi podle prijmu, abychom to zvladli splacet.

Cili splacet to budu do smrti, ale mam, co potrebuju: vzdelani =lepsi zamestnani s vyssim platem, bydleni =je to dneska temer cele "moje", jenom urcita cast banky (=deti budou detit...)

To vsecko mi pripada jako vyhodna a vhodna investice. Bez moznosti pujcek, obzvlast na to vzdelani, bych prakticky bydlela v pronajmute dvojce nekde a pracovala jako kreslicka/urednice, s nejvetsi pravdepodobnosti davno nezamestnana a nezamestnatelna, aneb tahle povolani uz davno neexistujou. A to pres to, ze mam schopnosti "na vic", rec jsem se naucila brzo a bez problemu a mam organizacni schopnosti atd atd atd - proste to by mi nijak nepomohlo, kdybych nemela moznost si "na to pujcit".

Na misto toho mam diky studiu "povolani snu", moje deti vystudovaly obory, ke kterym mely schopnosti a ktere je zajimaly, a diky nimz maji ted vyborne prijmy (a diky nimz nejsou dneska nezamestnani, jako mnozi vrstevnici), aniz jsem musela byt movita a financovat/pomahat 4 detem. Bydlime kazdy ve vlastnim (=temer, s pujckami sice nadosmrti), a tak podobne. Nikdo z nas nemusel a nemel potrebu byt zavisly na nekom jinem, jenom na tom, jak se snazil a vyuzil moznosti, ktery se mu naskytly.