Blesklo mi teď v týhle souvislosti hlavou, co vím o komančským náčelníku Quanahu Parkerovi. To byla vyšší vrstva - byl vrchní a navíc dědičnej náčelník jednoho z komančskejch kmenů, později v rezervaci se z něj stal bohatej rančer. Měl několik manželek a dost dětí. A hrál si s nima - víc s klukama, ale třeba jeho dcera Wanada na něj vzpomínala jako na "typickýho komančskýho otce - milujícího a laskavýho." Bylo prej pravidlem, že děti mohly za rodičema kdykoli s čímkoli přijít. O jeho vztahu k dětem vypovídá třeba i to, že Wanada (která byla jako dítě slabá) trpěla artritidou v koleni, a Quanah jí nohu masíroval a koupal v bylinnejch nálevech.

Nehrál si jen s vlastníma nebo s komančskejma. Třeba, když už mu táhlo na šedesátku, seznámil se s malou Ester Boydovou a hrál si i s ní, krom jinýho ji taky jako děcko naučil jezdit na koni. O mnoho let později pak Ester svoje první dítě pojmenovala po něm.


Středoevropani 19. století jsou jen jedna z mnoha a mnoha tváří historie a vůbec nemusej podstatněji vypovídat o tom, jak moc se "dřív" rodiče dětem věnovali.