Ino z Radešína,

za Tebou popisovaných okolností (výrazné omezení rodiny a senior, ke kterému jsi ani za nekritické situace neměla dobrý vztah) bych do nastěhování si ho domů nešla ani náhodou.

(a to mám zkušenosti se staráním se o seniora doma, ale takového, kterého jsme měli předtím rádi a nebyl vyloženě dementní ani agresivní, takže snad mě nelze obvinit z necitelnosti).

Pokud jde o to, abys TY se vzdávala práce - proč o tom neuvažuje manžel, když je to jeho máma?

(V obou případech je to velký otazník, zda by to bylo rozumné, ale obecně mě zaráží, že do toho ve většině případů jaksi samozřejmě jdou ženy, i když jsou na tom velice bity, ten dotyčný není ani "jejich krev" a nemají k němu ani dobrý vztah (tj. není to postarání "z lásky" o milovanou maminku nebo tchyňku, ale o tchyni, která se k nim celý život i "za zdrava" chovala poměrně hnusně. Z lásky si to umím představit velmi dobře, ale přiznám se, že pokud by to byl ten druhej případ, tak bych byla ochotna platit jakýkoli DD v našich finančních možnostech, pokud by na tom manžel trval, byla bych možná ochotna zkousnout, že by ji chtěl vzít domů, ale naprosto bych nebyla ochotna vzdát se kvůli ní práce ani být jejím hlavním pečujícím.