Eliminovala jsem nebezpečí z vyhrazeného prostoru, tam si lehla a nechť se děje vůle boží. Děti po mně lezly, kramařily, usnuly se mnou...Co bylo s podivem, nějakým způsobem se na tento výjimečný režim zázračně naladily, a to už i jako úplně malinké. Byly mírné, spavé, něžné. Když bylo třeba, i já jsem se zázračně hecla a fungovala, když i dětem bylo ouvej.

Jídlo jen to nejjednodušší, ale atraktivní (sušenčičky, křupinečky, ovocné přesnídávky jako svačina a velké jídlo těstoviny s čímkoli. Později fungovala televize a poslouchací pohádky.