Děti... no děti berou Vidlákov jako srdeční záležitost, jsou tu doma. Jenže to s sebou nese různé paradoxy. Jsme v ve velmi oblíbené prázdninové oblasti, takže na jeden tábor přejdou přes řeku, na druhý je povezu kilometr podél řeky, protože se mi s těmi jejich krámy nechce chodit pěšky. Nějak jim to nevadí a zatím neřeší, že je to jaksi neobvyklé, mít tábor pět minut od domova

(Tábory, takto příměšťáky s občasným přespáním, jsou vybrány tematicky a s ohledem na přítomnost kamarádů, spolužáků.)