Krajina dětství se mi v roce 2002 uzavřela, když zemřeli prarodiče, v jejichž chalupě byl základní tábor (naši kočovali po okrese ve služebních bytech). Nemám se tam ke komu vracet, dědictví rozdělilo přízeň a nemám tam ani kamarády. Jednou maximálně 2x za 10 let tam jedu vočumovat, je to zvláštní pocit.

Dost se upínám k Plzni, žiju tu přes 35 let, ale vím odkud jsem.