Kat,
ber to tak, že jsem vyrostla v "komunitní rodině", vyrostly v ní tři další děti, ve stejném typu rodiny vyrůstalo moje dítě a x dalších dětí (jeho bratranci, nyní děti bratranců), a z tohoto vzorku bylo uřvané jedno a to na přítomnosti maminky nezáviselo. Řvalo i s ní. A v okolí rovněž vidím, že děti z tohoto typu rodin mají minimum problémů s odloučením od maminky. Protože je pro ně normální prakticky od narození. Mají svoji smečku a nedůvěřivé, případně plačtivé mohou být jen ke skutečně CIZÍM, tzn. těm, které vidí poprvé. I když většinou nejsou ani k těm.
Pokud vidím, že nějaký model funguje a výjimek z pravidla je naprosté minimum, nevidím důvod ho měnit, mám-li možnost ho zachovat.