Kat, ale to jsem nepsala přeci, že by nefungovali náhradní rodiče, určitě fungují, zvlášť pokud nejsou nebo nefungují vlastní, ale může tam být veliké ale...
Máme tu třeba adoptované "dítě", které je velmi sebevědomé, poměrně vyrovnané, s výborným vztahem k náhradnímu otci (k matce už to tak slavné není), ale má trochu posunuté vnímání rodiny, soudržnosti atd...například. Tohle "dítě" je silně orientované na sebe, neumí moc dávat, ale nárokuje si pro sebe...a další a další, to určité "poškození" ve vztazích je tam tak moc vidět... později i k vlastním dětem.
Ale je to vidět opravdu jen pro toho, kdo to citlivě vnímá.
V reálu se tato osoba měla poměrně dobře, asi mnohem lépe, než u vlastních rodičů.

Nedávno jsem třeba tak zhlédla dokument o dětech, které odjely do USA za lepším, rodina je prodala pro jejich dobro...aby se měly líp. Nešťastní byli děti i jejich pěstouni nebo teda spíš adoptivní rodiče...ta vazba tam i nadálku stále běžela, výsledkem byl smutek.

Je to kus od kusu, ale chtěla jsem tím říct, že pokud tam ty vazby jsou, a ony jsou, a rodiče nejsou násilníci, drogově závislí nebo tak něco....a mají zájem své děti vidět, vychovávat aspoň částečně, mělo by se jim to dopřát...hlavně v zájmu toho dítěte.