Ondráček je typ člověka, co by za fašounů udával odbojáře, po osvobození se rychle usadil v revolučních gardách a pak zvesela mlátil demonstranty. Kluci v pohotovostním pluku byli většinou záklaďáci co dostali rozkaz, ale pochybuju, že většina z nich to dělala z rozkoší, spíš se za to styděli. Jednoho znám. Dělal to v rámci základní vojenský služby a nikdy o tom nechtěl mluvit, když jsme se ho na to ptal, prostě to zkonstatoval jako že musel, jinak by měl průser, ale žádný potěšení z toho neměl. Tvrdil, že už tenkrát v tom roce 89 mu z toho bylo trapně a přísahal, že si do nikoho nebouch, ale za to bych pochopitelně ruku do ohně nedala, každopádně se za to styděl. No a bylo mu devatenáct dvacet. Ondráček se k tomu hrdě hlásí dodnes. Agilně a zaníceně o tom mluvil tenkrát s reportérem. Člověk, co mlátí lidi za názor by prostě žádnou funkci zastávat neměl, je to psychopat. Věřím tomu, že mu mlácení lidí dělalo dobře. Uvědom si, že tenkrát ty lidi nedělali žádný výtržnosti, neházeli po nikom dlažební kostky, nerozbíjeli výlohy, jenom v klidu vyjadřovali svůj názor.