Já jsem v mládí chodila do kaváren denně a kromě obsluhy jsem se neseznámila s nikým. To spíš v hospodě nebo v baru, jak píše Zetko. Tam to jde v pohodě. A můžeš být klidně s kámoškou, ale koukat kolem, komunikovat pohledem (nečumět upřeně do očí kamarádky nebo do sklenice). Hodně se chlapi zajímali, když jsem hrála kulečník. To byl dost magnet. Ale hrát se mnou nechtěli, styděli se, že je poráží ženská (bohužel už bych asi neuhrála nic kloudného, nehrála jsem tak 15 let)