Cimbumr, to mám taky tak. Kdyby mi rostla prdel, tak si jějaký to poporodní kilo nechám.
Takže musím zachovávat nějakou váhu, abych nevypadala jak v pátým měsíci. No při blížící se čtyřicítce to zase zanechává nepěkné stopy na obličeji.

A já teda stárnu skokově. Jako furt dobrý, dobrý, pak se něco stane /třeba nějakej ten porod, noční stávání, nemoc v rodině/ a já najednou během měsíce zestárnu o spoustu let. Pak si na to zvykám, nějakou dobu to vydrží a zase hup.

A ještě teda, nedobře je brát všechny ty komplimenty moc vážně. Je to folklór... Tudle si jedna paní myslela, že syn je moje sestra. Jako evidentní blbost na obě strany...