Babička s dědou jsou sice ještě z větší části soběstační, ale někdy je to strašně těžké. Ne fyzicky (dělám věci kolem domu, které už nezvládnou, dřevo, uklid, zazimování, sekání atd.) Ale když vidím jaké mají zdravotní problémy, deprese, zapomínají, pletou si nás. Když má děda špatný den, tak si plete mého manžela s mým tatkou, který dávno zemřel, jezdím jim vyhazovat plesnivé jídlo, který by normálně snědli, protože jim to přijde v pohodě. Když babička potřebuje najít nějaké číslo v adresáři a listuje těma proškrtanýma jménama jejich přátel, rodiny, sourozenců, dětí kteří už zemřeli. Neumím si představit jak to bude až budu já senior.