Kuličko, po pravdě, já nevím.

To by musel být opravdu HODNĚ blízký, a ani tak nevím.

Já jsem jim u toho nesvítila, a necítím se kompetentní dělat jim manželskýho poradce a zasahovat jim do věcí, do kterejch nemám dostatečnej náhled a považuju to za JEJICH věc, do který mi nic není.

Myslím, že rozvod musí být sám o sobě už tak dost stresující záležitost, a upřímně řečeno, nemyslím si, že by bylo fér zatahovat do toho i svoje okolí a chtít po něm, aby zasahovalo v můj prospěch (samozřejmě pokud nejde o to, že mě partner fyzicky napadne nebo tak něco).

Myslím si, že ti, kdo se rozvádějí, jsou dospělí a měli by si svoje (třeba pochopitelný) emoce řešit především sami nebo s nějakým odborníkem. Případně pokud se mnou, tak ale těžko můžou čekat, že budu za všech okolností držet basu s nima, když třeba budu vidět, že i oni na tom celým mají svůj podíl. Určitě můžou čekat, že bych jim v tom nemáchala čumák a neměla blbý kecy, ale ani to, že za ně potáhnu na barikády ve věci, která je delikátní, ale o který si nebudu jistá, že není zkreslená jejich úhlem pohledu.