Monty, ne, to není paranoia. To je zvětšený osobní prostor a větší potřeba intimity, která je širší než u otevřenějších lidí. Každý má někde hranici toho, co už je moc osobní, a může být úplně "na těle" (třeba u, co já vím, kvality sexu), nebo je prostě ta hranice od těla dál, třeba až u rodinných příslušníků či kompletně soukromého života mimo danou instituci.
Jako dospělá umím podobné otázky odmanévrovat do prostor, kde už mi nejsou nepříjemné. Jako dítě ve škole (navíc v cizím jazyce) jsem to nezvládala a strašně mi to vadilo.