Bouřko,

já myslím, že tohle je už moc složitý uvažování "za roh".

Protože je asi dobrý uvažovat, ČEMU má ten projev sloužit, a že konkrétně cílem tohoto projevu není pravdivě informovat o svém víkendu/dané problematice, ale říct něco smysluplného na té úrovni, na které jsem toho schopna.

Stejně tak se v jazykových hodinách, pokud si to ještě ze školy pamatuju, dělaly "rozhovory" spočívající v tom, že jedna žákyně je jako paní, co se chce dostat na nádraží , a druhá jí radí, jak se tam dostane, a tam je jasně vidět, že ta první vůbec žádný nádraží nehledá a že je úplně fuk, kde je v tom městě nádraží DOOPRAVDY, ale že jde čistě jen o to, jak se v tom jazyce řekne "dobrý den, prosím vás, kudy tudy na nádraží" a "to musíte napřed doleva, pak doprava a pak rovně a pak už to uvidíte".

A nikdo neřeší, že "to není pravda", protože je každýmu jasný, že je to v rámci toho nácviku.

Nic složitějšího bych v tom fakt nehledala