Pro mě by to znamenalo: jíst nejlevnější (nezdravé) potraviny, nosit hadry z roku 1982 po babičce a neřešit že vypadám jak vandrák, nezajít si ani jen občas na pivo, kulturu, tj.zahnívat doma a být naštvaná na celý svět. Prodat auto a značně si tím ztížit život. Nejezdit s dětma na dovolenou ani pod ten stan, na koupaliště atd. Normálně nakupuju levně, ale hodně vařím a rozmanitě, oblečení sekáč plus akce, výprodeje. Auto 11 let staré, ale provoz jakéhokoli auta je drahý. Osekat dětem kroužky a zájmové aktivity - to až jako poslední. Uskromnit se tak, aby se dalo celkem příjemně žít si se současnými příjmy a cenami všeho nedovedu představit. Neustále se snažím zachovat rodině určitý standard a ne vždy je to lehké. Jsem spokojená jak to je, a uskromnovat se míň by mi taky nevadilo. K uskromňování prostě nevidím prostor.