Přemýšlím, jaký by měl být rozdíl mezi "uskromnit se" a "šetřit". V tom uskromňování nějak vidím víc dobrovolnosti a spíš jiných důvodů než nedostatek financí (třeba nějaké morální nebo ekologické důvodu nebo se chci o něco rozdělit s někým dalším - třeba i o prostor ve stanu nebo tak )
Ale pokud má v diskusi jít o snižování výdajů, tak bychom asi mohli omezit restaurace na výletech, i útratu za jídlo doma (např. nejíst tolik ořechů, drahých sýrů bez pečiva, levnější ovoce a zeleninu ...), za víno, sladkosti ... Manžel by mohl výrazně omezit nákup oblečení a bot. Já osobně bych se klidně vzdala dovolených u moře na několik let. To by byly asi výdaje, které by byly v případě potřeby první na řadě. Dál tedy bychom mohli určitě zkrouhnout výdaje za oblečení celé rodiny, dávat menší dárky. Hodně nerada bych omezovala koníčky dětem, dělají teď už v podstatě jenom sport (nijak nákladný, ale ono dneska není nic levné, když je to 3x týdně) a ten považuju za skoro nutnost. Manžel by se mohl asi vzdát předplatného do fitka, já sauny (ale fakt nerada, chodím tam hlavně pokecat ) Jinak těžko říct, máme životní výdaje fakt dost nízké, manžel je šetřílek. Kdyby byla jó krize, mohli bychom prodat byt a přestěhovat se do nějaké "horší čtvrti" (mimo Prahu by asi byla blbost s ohledem na práci nás obou a dojíždění celé rodiny ...), já bych to kousla (nerada), pro děti by to bylo asi horší kvůli kamarádům ...