Nejsme sice boháči, ale šetřit nemusíme. Přemýšlela jsem, zda a jak bych uměla šetřit.

Z velkých jednorázových a nepravidelných výdajů bychom asi nejvíc ušetřili na cestování. Za to utratíme hodně,

Z pravidelných výdajů, které sice nejsou závratné, ale mnohokrát se opakují by se asi dalo ušetřit na jídle. Úplně zrušit restaurace by bylo první. Vařit a nakupovat potraviny levně bych se asi naučila. A nebyly by to kůže z receptů od Ládi Hrušky

Neutrácet za oblečení by mi problémy nedělalo, kupovat jen nejnutnější a levné bych zvládla.

Knížky a kultura vůbec taky nějakou korunu dají.

Největší problémy by šetření dělalo synovi, ale jelikož je dospělý, mohl by si nadstandard zajistit brigádou.

Manžel by přestal jezdit do práce autem a jezdil by MHD.

Celkově je samozřejmě hlavní zaplatit bydlení (naštěstí nemáme hypotéku, platíme jen služby a fond oprav) a základní jídlo a nejnutnější oblečení, pak už se šetřit dá. Ale nebylo by to příjemné.

Je taky důležité, jestli bych se musela uskromnit dočasně s perspektivou lepších časů nebo jestli by to vypadalo jako hodně dlouhodobá záležitost s malou šancí na zlepšení.