Neumím posoudit, jestli je to vymýšlené nebo ne. Každopádně to velmi připomíná naši tchýni, takže začínám uvažovat o tom, jestli to není generační. Já tady moc nepíši a nemám důvod si tady budovat nějakou identitu. Můžu potvrdit, že naše tchýně je přesně totéž. Taky v dětství děti odkládala, v jejím případě do celotýdenních jeslí. Později hodila dvě menší děti na krk jejich starší sestře. Z manžela, jako jediného syna, si udělala "sponzora" a taky proběhlo vydírání ve stylu "jestli se oženíš, tam mě necháš pojít". Takže jsme tchýni dlouhá léta přispívali na jídlo a na byt. Bydlela ve 110 metrovém, 4 pokojovém bytě, v domě bez výtahu. Byla tam zvýýýýklááá. My jsme to financovali a stejně pořád nebyla spokojená a poukazovala na to, že jejím kamarádkám se děti složily a byt od města odkoupily. Nakonec jsme ji "donutili" se přestěhovat do bytu s výtahem. Mohla jsem za to já a nikdy mi to nezapomene. Zase jsem byla nejhorší. Byla jsem na mateřské a životní standard jsme měli rozhodně nižší než ona, přesto jsme dál přispívali "na jídlo". V té době kouřila 2 krabičky denně. Vyčítala, že se místo vydělávání válím doma (na mateřské). Ona musela do práce po půl roce.
Ohledně tablet totéž. Vypěstovala si regulérní závislost na tabletách na spaní a neurolu, který zobala několikrát denně. Upadala do divných psychotických stavů, nešlo se na ni dozvonit a tak. Klíče jsme mít nemohli. Vůbec netuším, jak došlo k tomu, že jí obvodní ty léky dlouhodobě psal a nic neřešil.