Pole, to je děs....

Naše děti se k babičce a dědovi vždycky těší - babička je nechá vyspat, co hrdlo ráčí, vyvařuje, minimálně jeden den je věnování válení se a nechystání žádného programu, prostě si dělají, co je napadne. Starší dlouho do večera leží u dědy v posteli a společně si čtou...

Jenže s našimi zlatíčky je problém, že je za nějakou dobu popadne amok a začnous e do sebe navážet. Takže to nějakou akci chce. Ale moji rodiče třeba vezmou děti k tetě, která má velké hospodářství, takže můžou pustit psa a hrát si s ním ( doma nemáme), sbírají slepicím vejce, krmí králíky... a o zábavu je postaráno. nebo jdou na houby, na borůvky. Jindy jedou někam na zámek, na hrad, na nějakou výstavu, jdou na dlouhou procházku. Tak nějak ty aktivity střídají, domlouvají se, co by se dětem líbilo.