Přidat odpověď
Libiku, ponechám stranou tvou kousavou poznámku o tom, co kdo doma (ne)pochytí, kterou jsem nepochopila a budu se tvářit, že není na mě (jak můžeš tušit, co kdo doma pochytí a jak moc se třeba rodiče snaží, aby dítě něco pochytilo??), a budu s tebou souhlasit. Tak to jistě je. Bylo by super, kdyby se ty děti měly sociálně kde rozvíjet. A půjdu ještě dál. Kdyby měly možnost třeba ostatním radit, pomáhat, pracovat s nimi, třeba jim i látku vysvětlit. Ničím jiným se lépe nenaučíš porozumět, než když sama učíš/vysvětluješ. Ale to je bohužel v klasické škole scifi. Tam nesmí ani promluvit, posléze už ani zvednout ruku, protože "vím, že ty to víš, ale nebudu vyvolávat pořád tebe, takže protože/i když se pořád hlásíš, okázale tě ignoruji", takže jen znuděně a pasivně čekají na konec hodiny v zadní lavici. Bohužel zkušenost z praxe.
Takže souhlasím. Ale nevidím jako správné, že méně chytrým dětem se věnujeme, inkluze frčí a kdesi cosi, a nadaní, ti jsou přece bezproblémoví, tak co by chtěli. Že dítě strádá, trápí se, je to pro něj regulérní stres jak prase, být v klasické škole v ročníku, kam dle věku patří, když je prostě fakt nadané (a nemůže za to!!), to nikoho nezajímá. A navíc mám tady na rodině občas pocit, že říct, že dítě je nadané, je snad sprosté slovo...
Ono je to samozřejmě "jedno", ano, nechme ho, je bezproblémové, nějak to v té škole přetluče, co by ne, sice totálně zpasivní, bude zlobit, nebude se rozvíjet atd. atd., ale to nikoho (krom rodičů) netrápí. Že to dítě, kdyby byla věnována pozornost jeho intelektu, který nám ostatním prostě není dán, kdyby bylo rozvíjeno a motivováno, mohlo třeba jednou vymyslet lék na smrtelnou nemoc a třeba pro TVÉ děti, to nikomu nedochází.
Předchozí