Kat, několik let jsem učila na 2. stupni v dyslektických třídách v rámci běžné základky. Dnes už tyto specky vůbec nejsou. Učilo se tam mnohem lépe, než když mám žáky se SPU v běžných třídách. Žáků ve specce bylo mnohem méně, max. 10. Vetšinou se výuka soustředila na zafixovávání základní gramatiky. Děti se nemořily rozbory souvětí apod. Spíše se soustředilo na motivaci k četbě, nacvičovalo se vhodné vyjadřování - ústní, písemné (vhodnost v situaci, sloh). Neříkám, že tyto děti v literatuře a slohu exscelovaly, to ne, ale bylo to pro ně snazší. Konečně měli i nějaké pěknější známky, motivovalo je to. Když se mezi nimi objevil sem tam nadanější žák, klidně jsem ho v rámci výuky připravila na přijímačky a dělala s ním věci navíc-měla jsem na to čas, protože mi to umožnil malý kolektiv. Navíc jsem měla i více času, protože jsem skoro pro všechny využívala stejné materiály. Teď si prakticky připravuji výukový materiál pro tři skupiny - pro běžný průměr, pro nadané texty navíc, pro SPU a podrůměrné zase úplně jiné (doplňovačky, spojovačky, skládačky, názorné přehledy atd.)