Podle mě jde o ženu, která si dítětem nechtěla komplikovat život. Nikomu o dítěti neřekla, protože tu bylo riziko, že by rodina ji přesvědčovala, že si ho má nechat a starat se o něj. Jen přeci nemůže říct před soudem, že od začátku počítala s jeho vraždou. lepší je prohlásit, že to neřešila a čekala, až dítě vysublimuje. protože kdyby jen byť na sekundu uvažovala o tom, že dítě porodí a odloží, tak by jela do porodnice (ostatně rodina ji přesvědčovala, že ji do nemocnice odveze). Měla by pro dítě alespoň nějakou deku na zabalení (když už ne obleček) atd., atd., atd.

Jde zkrátka o velmi jednoduchou slečnu, ze které se stala vražedkyně malého miminka. Přes celou tu hrůzu ale soud přihlédnul k její jednoduchosti a dal ji ten nejlehčí trest. Omilostnit ji opravdu nemohl.